Batole v muzeu ;)

Tak už máme před sebou nový víkend...

...a já se chystám v dnešním článku

teprve ohlížet za tím uplynulým ;)

Na návštěvu k nám přijela babička a posteskla si, že za dva roky, 

které uplynuly od našeho stěhování z Prahy do Jablonce, 

ještě nenavštívila Muzeum skla a bižuterie...

...nejdřív jsem váhala, zda tam vůbec s dvouletým dítkem jít, 

a pak jsem si řekla, proč ne?

Samozřejmě jsem byla připravená na to, 

že tato návštěva muzea bude úplně jiná...

Větším zážitkem pro mě bylo pozorovat, 

jak vše vnímá a prožívá náš Dáda.

Pro větší kulturní zážitek bychom museli naši návštěvu zopakovat bez malého...

...což jistě chápete a proto omluvíte, že na fotografiích 

nic mnoho z vystavených exponátů neuvidíte ;-)

Musím ale říct, že Davídek překvapil...a některé sbírky bižuterie ho skutečně zaujaly...

Ale prohrabávání korálků bylo přeci jen zábavnější :)

A ještě kouzelná kukátka...uvnitř byly vidět krásné skleněné rybičky, takové velké akvárium ;-)

Na závěr velmi malá ukázka toho, co jsme obdivovali...

...malá proto, že pořídit s malým klučinou více fotografií bylo téměř nemožné...

Posílám moc pozdravů,

L.

Z výletu - východní Čechy

Přeji krásný,sluníčkový den!

Ráda bych se s vámi podělila o své vzpomínky 

na nádherně prožitý víkend

a třeba vás i trošku inspirovala, 

co se výletů po Čechách týče.

Všechny naše cesty vycházely z Náchoda,

kde jsme na tři dny zakotvili s cílem

vidět co nejvíce z krás východních Čech.

A protože synkovi je teprve (nebo už? )

18 měsíců,

odpovídala tomu i řekněme náročnost

jednotlivých výletů.

Svou pouť jsme zahájili v zoo Dvůr Králové.

V zoo se nám nejvíce líbily kozičky,
které k nám byly velmi přátelské,
nechaly se pohladit, podrbat,
z klidu je nevyvedl ani dětský křik 
a rozpustilé poskakování.

 S malým jsme se povozili na dřevěném hrochovi,
byla to velká legrace:-)

A moc se nám líbila jízda na safari.

Ale abychom byli upřímní,
v zoo ve Dvoře Králové jsme potkali více restaurací a stánků s občerstvením, než zvířátek.
Neviděli jsme ani žirafy, ani slony či lvy.
Možná jsme zoo navštívili v nesprávnou dobu.

Další naší zastávkou bylo Babiččino údolí, 
které v nás zanechalo dojmy veliké.

Babiččin pomník

 Ani se snad nedají popsat naše vnitřní pocity a nálady,
když jsme procházeli tak čistou, pannenskou přírodou.
Klid, mír a pokora.
Všude to bzučelo, vonělo a my se těšili 
pohledy na rozkvetlé louky, košaté stromy,
ani jsme nedutali:-)

Včelíny

Také vás zaujaly včelíny, tak jak vypadaly kdysi dávno?

Cestou k Viktorčině splavu

Staré bělidlo

 

Ve mlýně

 Ať již na Starém bělidle nebo ve Mlýně, 
všude jsme se potkali s velmi milými
 a přívětivými lidmi, 
kteří se s velkým nadšením 
věnují péči o tak krásnou přírodní
památku, jakou je Babiččino údolí.

Z jejich slov je patrné, že je to láska na celý život 
a že jsou s krajinou velmi spjatí.

Ve mlýně jsme pak ochutnali výtečné buchty a koláče, na které nás pozval sám pan mlynář,
dále tamní speciality jako kapsu pana mlynáře, chlebovou placku se zelím a škvarkami a škvarkové placky, u nichž mě mrzí, že si nevzpomínám, jak je pan mlynář nazýval.

Zámek Ratibořice

Protože před námi ještě byla větší část odpoledne,
zastavili jsme se také na zámku
Opočno.

Poslední den našeho toulání se po východních Čechách
jsme konečně zavítali do skal, 
které jsou jedním ze symbolů této části naší krásné země.

Adršpašské a teplické skály jsme sice minuli,
ale pokochali jsme se výhledem z vyhlídky Hvězda v Broumovských stěnách.

Hvězda

S tím jak se schylovalo k nedělnímu odpoledni, byl náš výlet u konce, a to i přesto, 
že nám zůstalo mnoho krásných míst utajeno.
Mám na mysli především skalní města a zákoutí Adršpašsko-teplických skal 
a přiléhající část Polska.
Našlo by se toho s jistotou ještě mnohem víc,
navštívená oblast je památkami 
přímo protknuta.

Teď už jen zbývá zazpívat si obehrané 
"Sláva nazdar výletu", 
a i když my trošku zmokli,
a domů se vrátili značně znaveni,
budeme na tento náš výlet 
uchovávat krásné vzpomínky.

L.