9. prosince 2015

Adventní ponožtičky a mikulášská nadílka

 
Krásný adventní čas!
 
Čas plyne se dvěma dětmi tak nějak rychleji,
všechny to asi známe.
 
Ale mezi všemi těmi vánočními přípravami, pečením cukroví, chystáním posledních dárečků,
jsem si našla alespoň tuto chviličku,
abych vás všechny pozdravila,
a třeba vám i ukázala,
jak s klukama odpočítáváme dny, které zbývají do Vánoc.

Za inspiraci i návod vděčím Fizuli 71.

A tady už naše háčkované adventní ponožtičky.



Zavěšené hezky vysoko, aby je Davídek nevyzobal všechny v jeden den ;-)



Na dně některých z nich se ukrývají oblíbená a vysněná autíčka,
které Davídkovi nadělili vánoční skřítkové (podle tatínkovi fantazie).

Příští rok už bude mít podobný kalendář i Matyášek. Nyní mu je 8 měsíců, má asi 5 zoubků, leze a dokonce se už bez pomoci postavil u židle, hezky na nožičky. Říkáme, že uteče roku ;-)

A ještě střípky z naší mikulášské nadílky.


Davídek byl celý rok hodný, čertům pověděl básničku a slíbil, že si bude lépe čistit zoubky
a mlsat méně sladkého. Čerti ho zase pochválili, jak se hezky chová k bráškovi.

A tak mu předali takovou krásnou nadílku.







Přejeme veselé a klidné vánoční chystání
a krásné prožívání všech lidových tradic.
Hlavně hezky celá rodina ve zdraví a spolu.

Vždyť co je víc...

L.


 
 
 
 


24. června 2015

Prší, prší,jen se leje...

Tak tuto písničku si s Davídkem zpíváme 
už asi pátý den...
...a kromě toho skládáme puzzlíky, kreslíme, 
stavíme lego, jezdíme s autíčkama a mašinkama
po vláčkodráze...
...a Matýsek nás při tom všem už krásně pozoruje 
a brouká si. 
A ten jeho nádherný úsměv!
 Směje se jako to sluníčko.
Sluníčko, které nám teď venku tolik schází. 
Když zrovna neprší, vyrazíme ven, 
ale protože to je teď u nás spíš vzácnost, 
bylo potřeba najít další, novou činnost pro Davídka na doma.
Zítra budeme razítkovat...



...s těmito tematickými razítky Aladine určenými pro ty nejmenší děti (už od 18-ti měsíců).


Přiznám se, že mě počasí zaskočilo a trošku "vykolejilo",
nebyla jsem na tak dlouhé deštivé dny připravena,
neměla jsem "v rukávu" - tedy spíš v krabici -
žádný materiál na domácí tvoření s Davídkem.
A tak jsem rychle běžela do papírnictví.
Bohužel si materiál ( a to ani vlny a příze ) nestřádám, ale kupuji až když něco aktuálně potřebuji.
Ale to teď napravím
 a opravdu dopředu připravím další projekty
pro deštivé dny,
které zabaví a potěší Davídka i mě.
(Už schovávám prázdné krabice od mléka, ze kterých vyrobíme městečko).
A jestli máte nějaké svoje tipy, 
co děláte s malými dětmi vy, 
když nepřestává pršet, budu za ně moc ráda.

Jinak jsem se pustila do háčkování prvního květinového kulaťáčku z šedé příze Simplicity od Toptexu, 
od které jsem tady měla asi tři,čtyři klubíčka.
Háčkuji podle návodu od Attic 24,
jen ty okvětní lístky mi nejdou ven ale jakoby dovnitř...




Polštářek ale dokončím -
- jen netuším, jak vymyslím zapínání,
aby byl povlak pratelný.
Ale šít (zatím a bohužel) neumím,
takže zadní část také uháčkuji...

Tak hezký večer všem a ráno se už třeba probudíme
do slunečného dne ;)

14. června 2015

Romantická taštička...

...může ukrývat třeba oblíbenou bižuterii, 
sponky a ozdoby do vlasů
nebo lesk na rty a další zkrášlovací nezbytnosti,
které je třeba přibalit na dovolenou...


...zkrátka velikost tak akorát na ty naše drobné
dívčí (nebo dámské? :)) radosti.



Byla hotová téměř za chviličku a já k ní "utekla"
od háčkování dlouhého hada dětem do pokojíčku... 


...ale toho snad už taky brzo dokončím.

Krásnou neděli
plnou sluníčka přeji

Lucka




5. června 2015

Háčkovaný pytlíček

...třeba na malý kosmetický dáreček.


Uháčkovala jsem ho podle skvělého návodu od Aničky tady.
Anny, moc děkuji!

Jeho tvorba bylo příjemné odreagování na dece, když malinkej spinkal v kočárku a ten velkej dědovi pomáhal na zahradě.

 

Tyto slunné dny si s rodinou opravdu užíváme, tak jen ať ještě nějakou tu chvilku vydrží...

...pořád jsem přemýšlela, zda si udělat nebo neudělat radost piknikovou dekou, kterou teď nabízeli v Tchibu...

...a i proto, že bydlíme na skok od vody, neodolala jsem.


A radost je veliká!


Jinak dny se dvěma malými dětmi
opravdu letí jako splašené koně.
To proto to větší "ticho" tady na blogu.
Ale snad už se mi podařilo vytvořit si jakýsi systém či denní řád,
jsem už ve větším klidu, i těch sil mám pocit, že narozdíl od prvních dnů po návratu z porodnice přibylo.
A své umí právě i to sluníčko.

Tak ho holky užívejte,
pochytejte do zásoby pořádnou zásobu vitaminu D
a radujte se :)

Lucka
 



9. dubna 2015

Na zelený čtvrtek...

Po delší době vás všechny moc zdravím :)

A co se za tu dobu vlastně událo?

Velikonoce.

Tyto svátky mám moc ráda. Příroda se probouzí, rozkvétá,
vzduch voní deštěm, ptáčci už prozpěvují...
...a domov nám rozveselují jarní květiny a zelenající se březové větvičky,
barvená vajíčka...
...pečeme beránka, jidáše a připravujeme dětem koledu...

Bohužel, u nás byli letošní Velikonoce bez většiny těchto příkras...
...prožívala jsem poslední dny těhulkování a síly jsem neměla ani na to zabalení tašky do porodnice.
Moc mě to mrzí kvůli našemu Davídkovi, 
kterému naštěstí Velikonoce připravila babička s dědou. 
I koledovat byli a za krásně naučenou básničku
měl Davídek skoro plný košíček vajíček a sladkých dobrot a měl z toho velikou radost :)

A na zelený čtvrtek
2.4.2015
se mu narodil bráška Matyáš.

 

A protože si teď naplno užíváme rodinného štěstí
a tak nějak se snažíme vytvořit nový řád v péči o všechny naše poklady,
tak vyhlašuji malé nebo třeba trošku větší blogové prázdniny ;-)
Času na tvoření a následné psaní článků moc zbývat nebude.

S velkým potěšením však budu nadále navštěvovat vaše stránky, 
milé blogové přítelkyně,
a prožívat s vámi všechny vaše radosti, i malé starosti, 
prostě vše, co k životu patří a co ho dělá
ve své podstatě krásným, zázračným.

Krásné jaro! L.

 

 

6. března 2015

Batole v muzeu ;)

Tak už máme před sebou nový víkend...
...a já se chystám v dnešním článku
teprve ohlížet za tím uplynulým ;)


Na návštěvu k nám přijela babička a posteskla si, že za dva roky, 
které uplynuly od našeho stěhování z Prahy do Jablonce, 
ještě nenavštívila Muzeum skla a bižuterie...

...nejdřív jsem váhala, zda tam vůbec s dvouletým dítkem jít, 
a pak jsem si řekla, proč ne?
Samozřejmě jsem byla připravená na to, 
že tato návštěva muzea bude úplně jiná...




Větším zážitkem pro mě bylo pozorovat, 
jak vše vnímá a prožívá náš Dáda.
Pro větší kulturní zážitek bychom museli naši návštěvu zopakovat bez malého...
...což jistě chápete a proto omluvíte, že na fotografiích 
nic mnoho z vystavených exponátů neuvidíte ;-)


Musím ale říct, že Davídek překvapil...a některé sbírky bižuterie ho skutečně zaujaly...

Ale prohrabávání korálků bylo přeci jen zábavnější :)


A ještě kouzelná kukátka...uvnitř byly vidět krásné skleněné rybičky, takové velké akvárium ;-)




Na závěr velmi malá ukázka toho, co jsme obdivovali...
...malá proto, že pořídit s malým klučinou více fotografií bylo téměř nemožné...



Posílám moc pozdravů,
L.

26. února 2015

Jarní čepička pro Davídka

Tak jsem se pustila do háčkování čepičky
na jaro pro Davídka.

Není to moje první čepička,
už jsem jich pár zkoušela, ale pouze takových těch
jednoduchých, 
z dlouhých sloupků a třeba s
"klapkami" na ouška.

Ovšem ne a ne přijít na nějaký přesný a vždy spolehlivý postup přidávání ok -
- pro každou velikost, z jakékoliv příze.

Na čas jsem tedy čepičky vzdala, 
ale moje touha háčkovat dětem čepičky ladící
s jejich bundičkama, či letníma mikinkama a tričkama, ta byla a je pořád silná.

A teď když už vím, že i naše druhé děťátko bude klouček -
- líbilo by se mi, kdyby kluci byli čepičkama spolu sladěný...

A tahle moje touha, tohle moje přání
mi dodalo novou odvahu začít zkoušet háčkovat čepičky znovu, po čase...

 ...a i ty trošku složitější.

Jen jsem se pro tentokrát rozhodla objednat si 
návod od někoho zkušeného -
- byla jí Lucie handmade, 
jak jinak než prodejce z mého oblíbeného Fleru.

Poprvé jsem zkusila čepičku s "véčkovým vzorem".

Chvíli jsem na popis koukala, přemýšlela a nejdříve jednu ze složitějších řad háčkovala půl hodiny...ale díky skvělému návodu
jsem brzy pochopila a další řada už mi šla hezky a rychle od ruky ;-) 



Čepičku jsem jednoduše ozdobila 
knoflíčky s motivem zvířátek.

Avšak s mamkou jsme se shodly, 
že takováto čepička bude víc slušet nějaké holčičce - a tak ji darujeme Davídkově kamarádce.




Mám opravdu radost, 
že jsem čepičku dotáhla do zdárného konce,
což znamená hlavně to, že si budu víc věřit při háčkování těch dalších pro naše kluky.

A když jarní čepička, 
tak první poslové JARA od maminky ze zahrádky...



Sněženky už si skrze sníh a listí 
derou cestu ven na sluníčko... 


A ještě vám ukážu nový pelíšek našich hafanů :)



To je totiž tak- pořídili jsme pejskům nový pelíšek,
veliký a na první pohled pohodlný...
...s cílem je "vystěhovat" z ložnice, z postele,
kde s námi doposud směli spát.

Bohužel pro pejsky jsme zjistili,
že trpí kvalita našeho spánku, když spí s námi v posteli. Jak v noci cestují, tu přilehnou peřinu, 
tu se o nás opřou drápkama...
...a pak když se s námi naučil spát i Davídek 
a teď čekáme příchod druhého kloučka...
...učinili jsme to velké rozhodnutí 
je spaní v ložnici odnaučit. 



A na fotkách vidíte,
kde se naší fenečce zalíbilo víc než v pelíšku ;)
Velký slon je jeden z Davídkových vánočních dárků ;)

Mějte se krásně, 
Lucka

21. února 2015

Kulatá dečka v zelené

Přeji krásný večer všem...

Začnu poděkováním Aničce,
u níž jsem se inspirovala
a uháčkovala si kulatou dečku na náš stůl 
v obývacím pokoji.


Dečka v jarní zelené
stůl hezky rozzářila. Vzácná to chvíle -
- než na stolek Dáda vystaví své hračky ;)


Všichni už začínáme skloňovat slovo jaro -
- i já se nemůžu dočkat jarních výletů a procházek,
barev, zvuků ptáčků,
vůně jarního vzduchu, vůně deště...

Přiznám se, že mě dohnaly malé chmury...
...asi byly vyústěním toho, 
že jsme se před plánovanou operací kýly našeho Davídka vyhýbali mnohým aktivitám, 
které by ho mohly ohrozit chřipkou. 

A trošku omezení jsme i nadále - Davídek bříško nemůže namáhat, i když by nikdo neřekl, že je 14 dní po operaci. Držet ho doma pod zámkem prostě nejde.
A tak jsme byli nakrmit v parku kačenky
a ve sklepě už dál nezahálela ani oblíbená motorka-odrážedlo. I když jen na chvilku a po rovince.

No a pak moje stále rostoucí a už tak veliké bříško.
Sotva zvládnu denní péči o malého, pejsky a také 
chystání výbavičky pro Matyáška.
Což vlastně obnáší hlavně vše vyprat a vyžehlit,
když čekáme druhého kloučka, 
máme již doma téměř vše potřebné.

Ale pravda, že mě láká vydat se do obchodu a něco nového pro Matýska pořídit...
...jen tak pro radost. 

A tak jsem zase lovila "na síti". 
I když jsem si myslela, kolik toho stihnu pro malého uháčkovat,
zatím zůstalo jen u deky do kočárku.

Třeba ještě přijde nová míza co se háčku týče.
Tady troška toho, co nabízí obchody ;)

Pro malého námořníka... 

 


 
Na slavnostní focení...


Se zvířátky...


  Na spinkání...

Všechno novorozenecké oblečení z fotografií
koupíte v obchodech LINDEX. 

Už se na malého všichni moc těšíme!
Ale cítím i trošku obavy, jak vše zpočátku zvládnu
- péči o Dádu, malé novorozeňátko, 
dva pejsky - v paneláku,
když manžel je dvanáct hodin denně mimo domov.
Ale dost nářků ;)

Holky,
krásný víkend!
Lucka




8. února 2015

Zvládli jsme to!

Davídek byl statečný jako lvíček...


 ...a už druhý den po operaci pupeční kýly
nás pustili z nemocnice domů.
Zvládl to opravdu skvěle, ten náš kluk, 
to já jako maminka jsem 
zamáčkla několik slziček, 
když jsem ho viděla tak zranitelného a bezbranného...
...ale je to úspěšně za náma
a Davídka bříško ani nebolí.
Jen ho ještě pár dní udržet v klidu...
...to bude tvrdý oříšek.
Je to totiž velký čipera ;-)
 

28. ledna 2015

Pět mých malých cílů...

Také patřím mezi ty z vás, 
které si s oblibou vytváří seznamy všeho druhu.
Od drobných lístečků, 
kde mám neúhledně sepsaný zítřejší nákup, 
přes celé stránky, 
co je potřeba zařídit a vyřídit, 
až po tenké sešity a někdy i malé "knihy",
na jejichž listech se svěřuji se svými cíly.

Rozhodla jsem se, že si i tady na blogu
vytvořím seznam mých obyčejných "starostí" a všednodenností, 
které se často na mých seznamech objevují, 
a které až dokončím, 
budou moji velkou radostí.

A jak by byl tento článek marnivý, 
kdybych se pak občas nesvěřila, 
jak se mi plnění mých malých cílů daří
(ty velké ještě chvilku zůstanou jen na stránkách mých "deníčků") ;-)

Cíl první...

Uspořádat všechny naše FOTOGRAFIE.


Od jejich elektronické podoby po krásná fotoalba jako malá umělecká díla
a velký rodinný poklad. 


Cíl druhý... 

Lépe uspořádat naši DOMÁCNOST.



Ano. Zbavit se s rozmyslem všeho nepotřebného, 
co nám nepřináší užitek ani radost, 
jen starosti se skladováním a neustálým přemisťováním těchto věcí.
Všemu ostatnímu dát své pevné místo a řád.

Cíl třetí...

Zajistit ještě zdravější a více pestré rodinné 
STRAVOVÁNÍ. 
 Vsázet hlavně na čerstvost a domácí přípravu všech chodů.



Cíl čtvrtý...


Nechci být pouhou sběratelkou skvělých nápadů -
- ale jednou za čas nějaký uskutečím.
Inspirace je víc než dost ;-)


Cíl pátý...a zatím poslední ;-)



Oblečení. 
Moje, manželovo i našich kluků.
Nebudu ve skříních schovávat nic, co nenosíme.
Třeba moje džíny ze střední školy ještě poslouží někomu jinému, ale mně jen zabírají místo 
ve skříni a vytváří chaos.
A kdyby to byly jen ty jedny džíny.
Cíl je tedy jasný -
- pečlivě probrat šatní skříně
a šatník třeba trošku oživit a hlavně přizpůsobit
našemu současnému životnímu stylu,
který je zákonitě jiný než před lety.

Tak. A to myslím, že zatím stačí.
Až to všechno splním, můžu si říct, že jsem udělala kus práce a že...


...ano, i plnění cílů 
zvyšuje náš pocit štěstí...

Každopádně to, že jsem šťastným člověkem,
si uvědomuji díky své rodině
každý den.

Děkuju...

Mnoho štěstí i vám všem, 
Lucka

  ( P.S.: Ještě pro pořádek uvedu, že všechny fotografie jsem nalezla na Pinterestu. )