Malá vzpomínka na svatbu

Krásnou neděli,

moji milí...

 ...již celý týden uplynul

od našeho svatebního dne,

na který nikdy nezapomenu...

Ten den byl jako pohádka, 

jako sen...

A já se opravdu cítila jako princezna.

Z nebe nám trošičku, ale opravdu jen symbolicky,

pršelo štěstí,

a slzičky uronil i tatínek, 

když mne i se synkem vedli k oltáři, 

kde už na nás čekal 

ženich :-) 

 Našemu Davídkovi to tolik slušelo,

jen co jsem ho ještě doma uviděla vyparáděného ve dveřích,

také jsem se neubránila 

slzám štěstí a dojetí.

Jen toho ten den bylo

 na toho našeho kloučka moc -

- (staro)nových tváří,

zážitků, emocí...

...brzo po obědě se ho ujala kamarádka

a oslavy pak pokračovaly bez něj...

...což mě maličko mrzí,

ale malé děti jednoduše potřebují svůj 

řád a klid.

 Velké překvapení

od ženicha -

- holubice, 

které jsme po obřadu vypustili,

ať se proletí...

...za pár dnů se vrátili domů :-)

 Už mi jen zbývá si 

přát, 

abychom se z našeho snu

nikdy neprobudili :-)

Nechť je náš společný život

krásný jako tento

den...

...před vámi všemi

tu sama sobě slibuji, 

že se o to budu moc snažit...

Naše rodinka :-)

Bylo pro mě velkou radostí

připravovat se na náš velký den...

...cítím se teď trošičku

jako po uplynutí vánočních svátků...

...dlouhá doba příprav, těšení se...

...a najednou konec...

...ale pro nás je to vlastně 

velký a krásný začátek 

něčeho nového.

Přeji všem znovu a zase

nádherné léto...

...ať vám každý den přinese 

něco nového, jedinečného...

 ...a cítíte se také jako v pohádce.

L.